Válka na Ukrajině a eurasijský světový řád

Norský profesor Glenn Diesen předkládá svojí knihou Válka na Ukrajině a eurasijský světový řád fakticky podložený pohled na válku na Ukrajině, který je v příkrém rozporu se vším, co dnes o této válce tvrdí většina západních politiků, úředníků, vojáků, aktivistů a jim poplatných médií. Válka nevypukla nevyprovokovanou ruskou agresí vycházející z Putinovy touhy obnovit Sovětský svaz a vládu nad střední Evropou. Diesen přesvědčivě dokládá, že válku vyprovokovala agresivní politika USA. Washington se dlouhodobě snaží oslabit jakoukoliv mocnost, kterou považuje za hrozbu své globální nadvládě. Diesen tyto události včleňuje do širšího historického kontextu, jímž je přechod od americké liberální hegemonie k multipolárnímu uspořádání světa. Úvodní kapitoly proto věnuje pojmu mezinárodní řád a ukazuje, jak se napříč staletími proměňoval. Vychází přitom ze školy politického realismu, která za hlavní znak mezinárodního řádu považuje rozložení moci. Moc může být rozptýlena mezi řadu hráčů, jako ve starověkém Řecku mezi Athénami, Spartou, Korintem, Thébami a dalšími, nebo naopak soustředěna v rukách jednoho z nich, jako tomu bylo v Římském impériu. Každý model má své výhody a nevýhody a v průběhu staletí se střídají. Dnes zažíváme přechod od centralizovaného systému americké hegemonie k systému, v němž bude více mocenských center, vedle USA také například Čína, Indie, Rusko či Brazílie, a kterému se říká multipolarita. Diesenova kniha je výjimečná jak svým shrnutím války na Ukrajině, tak i jejím zasazením do širší souvislosti změny světového řádu. Autor racionálně vyhodnocuje fakta, která jsou dnes propagandisty zamlčována a cenzory stíhána. Diesen nutně rozzlobí i české hlídače veřejné debaty. Čtenáři však dává možnost zahlédnout pravou tvář mezinárodní politiky i konfliktu v našem sousedství, který tak neblaze dopadá na naše životy. Jeho text je také výzvou Evropanům, aby si uvědomili, že pokud budou jejich vlády pokračovat v nastoupené zahraniční politice, řítí se do katastrofy. - Z doslovu prof. Petra Druláka